Letošní rok je jiný, pocítili jsme to všichni. Zdálo se, že větší množství srážek bude pro přírodu požehnáním a že nic nestojí v cestě, aby alespoň něco v tomhle roce fungovalo bezproblémově. Ale ouha! Dlouhé deště spolu s chladným a někdy až velmi chladným počasím zapříčinily, že buď včelky nemohly létat a když už se oteplilo a ony se vypravily za květy, nebylo v nich nic, žádný nektar, který by si mohly odnést do úlu, aby ho přetvořily na výborný med. Bohužel, ani to málo, co se jim podařilo nasbírat často nestačilo. Včelky jsou touto dobou v plné síle a jeden úl čítá až desetitisíce včel, takže některé úly byly v době medobraní plné včel s prázdnými plásty. A tak jsme často místo medo-braní, včelkám spíš med dávali a to v podobě zásob, které jim po zimě zbyly a které už nebyly na jaře aktuální. Ještě, že jsme je měli.

Doufali jsme v lepší časy a to v podobě dobré medovicové snůšky, ale bohužel, ani tato očekávání se nenaplnila a i medovicového medu je po skrovnu.